děti ?

 

Děti a rozvod  to je vždy otázka. Než jsem začal psát tento text  prohledal a přečetl jsem  mnoho názorů  jak odborníků tak laiků a také mnoho příspěvků do různých diskuzí na toto téma. Také  jsem vyslechl  zkušenosti a názory  lidí  z mého okolí  a přidal také své vlastní. To co níže předkládám, je alespoň doufám,  stručný přehled  nejčastějších názorů a  zkušeností  na téma děti a rozvod.

Jak postupovat ?

Děti mají svůj rozum a rozhodně nejsou hloupé. I když se snažíte před dětmi   utajit své problémy, ví o nich a vnímají je. Promluvte si se svými dětmi o svých problémech a seznamte je se svými plány. Uvidíte že už od 5 - 6 let svého věku  budu vědět o vašich problémech víc než si myslíte. Netrhejte vztah mezi dětmi s druhým rodičem pokud to není skutečně nutné. V takových případech vyhledejte konzultaci odborníka. Kontakty najde na  našich stránkách. Přibližně v polovině rozvodů je uvedena  jako příčina názorové neshody, jiný životní styl a podobně. Pokud je důvod Vašeho rozvodu takový, není důvod do Vašich problémů zatahovat děti více než je nutné. Zneužívání dětí ve smyslu vydírání druhého partnera k různým ústupkům, omezení přístupu k dítěti jeho rodiči, je jednak porušení práv dítěte  na kontakt s druhým rodičem  a dále také  to nejhorší jednání   a zároveň i nejnechutnější, co na celém rozvodu je.

Nejdříve několik  pravidel či skutečností :

*  Názory  na  rozvod  z hlediska problémů  dětí  se liší  podle pohledu  na rozvod jako takový. Věřící ( křesťané , katolíci )  mají samozřejmě názor na rozvod negativní. Zbytek populace  se přiklání k názoru, že  než problémové soužití,  je rozvod lepší řešení a to  i z hlediska dětí.

*  Neexistuje  žádné  období věku dítěte, dětí,  kdy by  je rozvod rodičů  svým způsobem nepoznamenal, vždy je  negativní. Vždy existuje  ztráta  iluzí, ztráta  jednoho z rodičů, svým způsobem ztráta  jistoty  v oba rodiče. Je  celkem  jedno, kdy se rozvedete a  nemá cenu  čekat až  na určitý věk dítěte. Každý věk je špatný a dobrý zároveň. Respektive  pokud  jste se rozhodli,  udělejte to  bez ohledu na věk dítěte.

*  Děti z zpravidla trpí  daleko více  konfliktním  životem rodičů,  než jejich rozchodem. Jsou velice časté případy že se děti zklidní  po rozvodu a i doporučují svým rodičům se raději rozejít  než setrvávat v  problémovém soužití. Extrémním případem je samozřejmě  domácí násilí, alkoholismus, závislosti  jednoho z rodičů na čemkoliv, což   má  velice negativní dopad  na  rodinný život a rozvod  je v této situaci  jediné  rozumné řešení. A to jak pro děti tak pro rodiče.

*  Děti samozřejmě  vnímají  jak rozvod probíhá,  jeho průběh, chování rodičů  při něm, to vše  má zásadní vliv na pozdější soužití. Opět platí  není důležité jestli se rozvedete, ale  jak to uděláte. 

Teď  trochu práva :

Manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, které vydá opatrovnický soud v samostatném řízení, nebo nebyla by schválena soudem dohoda rodičů o péči o dítě.

Stručně řečeno, pokud se nedohodnete vy a nebo nerozhodne opatrovnický soud v samostatném řízení o péči dětí po rozvodu nebudete rozvedeni. Pokud se nedohodnete Vy, tak soud  na návrh jednoho z manželů upraví práva a povinnosti k dětem pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu budou děti svěřeny do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jejich výživu.

Příslušnost soudu je dána místem posledního trvalého bydliště dítěte, kde se nacházelo za souhlasu obou rodičů. Soud rozhodující o rozvodu může být však jiný, a to z titulu příslušnosti dané zpravidla posledním bydlištěm manželů.

Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby.

Například se vzájemně dohodnete o střídavé péči. Dohodu  opatřenou ověřenými podpisy předložíte soudu a pokud ji soud schválí není nutné další řízení. Také se můžete dohodnout o svěření péče dětí matce či otci, ale v tom případě musí dohoda obsahovat úpravu styku druhého rodiče s dítětem a právo na informace druhého rodiče o dítěti. Muže být i v obecné rovině, například, že styku dítěte s druhým rodičem nebude bráněno a stejně tak informacím a že bude řešeno dohodou podle situace. Takto volně definovaný styk s druhým rodičem předpokládá schopnost domluvy mezi partnery a může být soudem schválen. 

Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti, a se zřetelem na životní poměry rodičů. Dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a též k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů. Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní.

Změní-li se poměry, může soud změnit i bez návrhu rozhodnutí nebo dohodu rodičů o výkonu jejich rodičovských práv a povinností.

Soud má tak právo změnit či upravit Vaši dohodu, například o střídavé péči, pokud bude například příliš komplikovaná a navrhnout, či přímo svěřit, péči jen do rukou jednoho z rodičů už například na základě Vašeho chování během soudního procesu.  

Styk s dětmi po rozvodu:

Dohoda o styku rodičů s dítětem po rozvodu nepotřebuje schválení soudu.

Soud nezkoumá zda je plněna  Vaše dohoda, či rozhodnutí opatrovnického soudu o styku rodičů s dítětem. Soud však styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Respektive pokud je například úmyslně bráněno styku s dítětem, či kladeny překážky ve střídavé péči, může soud na návrh jednoho z rodičů upravit další styk druhého rodiče s dítětem.

Soud také může, jestliže je to nutné v zájmu dítěte, styk dítěte s rodičem omezit nebo jej i zakázat. Dále vyžaduje-li to zájem dítěte a poměry v rodině, může soud upravit styk dítěte s prarodiči a sourozenci.

Výživné na děti:         

Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit.

Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů.

Při určení rozsahu jejich vyživovací povinnosti přihlíží se k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Žijí-li rodiče spolu, přihlédne se i k péči rodičů o společnou domácnost.

Rodič, který má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů, je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních předpisů. Nesplní-li rodič tuto povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí 12,7 násobek životního minima jednotlivce (3.126 Kč k 1. 1. 2009) podle zvláštního právního předpisu.

Tam, kde to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání.

Tabulka výše výživného dopručená MS ČR:

Dítě do 5 let - 9 až 13% z platu

Dítě 6 až 9 let - 11 až 15% platu

Dítě 10-14 let - 14 až 18% platu

Dítě 15 až 17 let - 17 až 21% platu

nad 18 let - 20 až 24% platu