případ pro psychiatra

Brali jsme se v mých 26 letech, po dvouleté známosti, na jeho 18té narozeniny. Já byla už v té době jednou rozvedená, v péči jsem měla 7mi letou holčičku. Naše manželství bylo spokojené, žádné hádky. Pouze občas nesrovnalosti s penězi. Nic vážného. Jednoho dne se sebral a odešel. Požádal o rozvod. Rozvedli nás na první stání. Po rozvodu jsme se ještě domluvili, že spolu znovu zkusíme žít. Vztah to byl hezký, on se ale začal zaplétat do závislosti na hracích automatech a jeho dluhy začali stoupat. I přes to jsem ho ale stále milovala. Letos po Valentýnu mi ale oznámil, že prostě končí, protože už ho nebaví se stále dávat dohromady. Domluvili jsme se, že s námi (spolu máme dvě děti) zůstane bydlet do konce letošního roku kvůli dětem a potom se až odstěhuje. Odešel 20. prosince a já se z toho doteď nevzpamatovala. Výživné platí na základě mé žádosti o exekuci (dluh přes 130 000,- Kč), na vánoce dětem nic nedal. Děti mi tady pláčou a chtějí zpátky svého tatínka. I já jsem z toho případ pro psychiatra a moc bych si přála aby se vrátil. Vím, že by to bylo těžké, ale dokázala bych mu všechno odpustit a začít znovu.