.jpg?ph=0bcc69b6a3)
vztahy
Dobry den,v r.2005 jsme se s manželkou rozešli já platím na zletilé děti výživné ale dosud jsme se nerozvedli. Nechal jsem ji s dětmi bydlet v bytě, který jsme společně zakoupili a v RD v přízemí a já jsem se odstěhoval ke své mamince ve stejném domě v1.patře nyní mám novou partnerku a manželka děla scény a tahá do toho děti asi závidí že mám nový vztah a ona není schopna si nikoho najit a brání mi vodit si partnerku do domu. Chci rozvod dohodou nechám svou polovinu bytu dceři tak v podstatě dojde k vyrovnání majetku protože jinak jsem ji nechal komplet zařízení bytu a sám jsem si nevzal v podstatě nic.mohlo by tak dojít při sepsání dohody k bezproblémovému rozvodu snad i bez přítomnosti rozvádějících se manželu?
Pokud splníte podmínky pro tzv. nesporný rozvod dle ust. § 24a zákona o rodině, bývá rozvodové řízení opravdu jen formalitou.
Podmínky pro tento rozvod jsou
- manželství trvalo alespoň jeden rok,
- manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí
- k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí,
- soudu budou předloženy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost.
V případě, že předem jsou smlouvy doloženy a rovněž návrh na rozvod podepíší oba manželé, probíhá jednání soudu velmi rychle a obvykle za 10 minut je vynesen rozsudek. Postup záleží vždy na soudci a vždy i různé soudy mají zažitý jiný postup. Např. u Městského soudu v Brně již bývá časté, že soud zašle stranám výzvu, zda trvají na ústním projednání věci a pokud netrvají, rozhodne bez nařízení ústního jednání a stranám zašle jen rozsudek. Uvedený postup ale není obvyklý naopak u většiny okresních soudů. Postup je občanským soudním řádem umožněn, ale nelze jej nárokovat.
JUDr. Jana Drexlerová, advokátka
advokátní kancelář
Chtěla bych se zeptat, s přítelem se budeme brát a z toho důvodu, abychom po případném rozvodu nemuseli na sebe brát povinnost splácet dluhy toho druhého, které vzniknou za trvání manželství,tak bychom potřebovali udělat předmanželskou smlouvu a z ní vyjmout SJM. S přítelem společně podnikáme u jedné finanční společnosti, ale bohužel z důvodu vyšších provizí sjednáváme pojistné smlouvy jen na jedno jméno (jeho jméno). Za našeho manželství by to tedy vypadalo tak, že jeho příjem je cca 50 tis. Kč a můj nulový. Tak jsem se chtěla zeptat,pokud bychom se někdy rozváděli, zda-li by nemohl říci, že za dobu trvání manželství vydělával pouze on a tím pádem jsou veškeré věci, spořící účty, stavební spoření
vedené na mé jméno jeho? M.
Dobrý den,
k Vašemu dotazu - pokud byste za manželství sjednávali pojistné smlouvy pouze na manžela, který by inkasoval provize, tak na to, že se jedná o peníze spadající do SJM se nic nemění. Zkráceně řečeno za trvání manželství jsou všechny peníze vydělané jedním nebo oběma manžely společné bez ohledu na to, kolik který z manželů vydělává či případně nevydělává nic. Takže v situaci případného rozvodu by rozhodně nešlo uzavřít, že vše vydělal manžel a tudíž je vše jeho a Vaše není nic. Samozřejmě je však možné v rámci tzv. předmanželské smlouvy rozsah společného majetku změnit, buď rozšířit či zúžit, nebo vznik SJM vyhradit až ke dni zániku manželství. Tento posledně jmenovaný způsob řešení by však s ohledem na Vámi popisovanou situaci zřejmě nebyl vhodný, neboť pokud se vyhradí vznik SJM ke dni zániku manželství, nabývá každý manžel v průběhu manželství majetek pouze do
svého vlastnictví a ke dni zániku manželství pak SJM tvoří pouze věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. V tomto případě by pak skutečně všechny provize vyplacené manželovi byly pouze jeho majetkem. Doporučuji v této věci podrobnou konzultaci s advokátem.
S pozdravem
Mgr. Hana Horáková, advokát
Jsem 28 let vdaná v manželství,kde mi chybělo porozumění,projevy citů,tolerance a zájem.Soustředila jsem se na své děti.Před rokem a půl jsem se začala scházet se společným kamarádem o 9 let mladším na kávu či popovídání si a zamilovali jsme se do sebe.Každý našel v tom druhém to,co mu chybělo v manželství.Po roce to prasklo.Jenže po prvotním šoku můj muž prohlásil, že se nechce rozejít, je na mě závislý a jeho chování ke mě se otočilo o 180 stupňů.Je všímavý, pomáhá mi v domácnosti,hladí mě a drží za ruku.Jenže já toužím po tom druhém.Jsme spolu v kontaktu a chceme spolu žít.Mám jít svou cestou/děti už jsou skoro dospělé/ nebo být zodpovědná, myslet na manžela,děti a příbuzné a zůstat v manželství?
Chcete po nás, abych pravdu řekl, odpověď na tu
nejtěžší otázku. Mám zcela osobní zkušenosti. Mohu Vám pouze říci asi
toto.
Podle našeho názoru, pokud žijete ve vztahu, který, jak už sama říkáte, je v
podstatě vyčerpán a bez ohledu na to jak se teď chová partner, už Vás to
jemnými slovy prostě "nebaví," je dobré to prostě ukončit. Zas je třeba
říci, že je nutné počítat s jistými věcmi jako je Vaše další existence. V
každém případě přijdou vzpomínky na to, co bylo pěkné a někdy i určitý pocit
viny a podobně. Myslím si, že to za to prostě stojí. Takže pokud Vás to
jak říkám já "nebaví" a manžel se chová teď tak, protože je pod jistým
tlakem, rozveďte se, či spolu prostě nežijte a rozveďte se později. V tom
to případě pozor na majetek.
Je také nutné dodat, pokud se rozvádíte kvůli dalšímu člověku,
respektive našla jste si jiného partnera a to je důvod rozvodu. V drtivé
většině toto partnerství nevydrží a velice rychle se rozpadne. Neříkám, že
je to i Váš případ, říkám jen, že je to časté. Proto pokud se chcete rozvést,
udělejte to kvůli sobě, ne kvůli svému novému partneru. Protože pokud se
rozvedete kvůli novému partneru, přenesete i tíhu rozvodu na Váš nový
vztah. Málokdo to vydrží.
Poradím Vám nezvykle, buďte sobec. Zvažte asi toto. Odešla bych i v tom
případě že můj nový vztah nevydrží a budu sama ? Pokud si odpovíte ano,
asi bych to udělal. Já osobně jsem to udělal. Když jsem odcházel byl můj
"nový" vztah prakticky tak v rozkladu, že neexistoval. Teď žiji s novou
partnerkou ( také rozvedenou, ale ne kvůli mě ) už cca 3 roky, ale seznámili
jsme se už jako rozvedeni.
Petr Leitner
redakce rozveduse.cz
Dobrý večer, poslední dobou docela často uvažuji o tom, že opustím manžela, sedm let jsme spolu chodili a 3 a půl roku jsme manželé, růžové brýle mi spadly už hodně dávno ,ale pořád jsem tak nějak doufala, že bude líp, až přijdou děti...až budeme bydlet sami.....až až, znáte to. Ale nějak to nepřichází, máme dvě děti, 1 rok a 4 roky, bydlíme v rodinném domě, splácíme hypotéku - tedy manžel, já nás z mateřské živím. Manžel si ani nepřipouští že máme nějaký problém, mně vadí, že s námi tráví málo času, má kupu kamarádů a taky se rád napije, na synka je dle mého moc přísný, prostě pedant. Po práci většinou odejde na nějakou fušku, přijde večer až ukládám děti. O víkendu to bere většinou přes hospodu a přijde v podnapilém stavu v noci, pak se v neděli snaží vše dohnat. Už mě to nebaví. Když se s ním o tom snažím bavit, argumentuje tím, že on je ten co vydělává peníze, že se může k vůli nám přetrhnout a já se jen válím doma. Hádáme se už i před dětmi a to mi vadí nejvíc. Nejradší bych se zbalila a utekla, už kvůli klukům, ale nějak chybí odvaha či co. Máte radu jak z toho ven? Děkuji. L.
Dobrý den,
rada, jak z ven ze situace, kterou popisujete, není jednoduchá. V každém případě je řešení pouze na Vás a proto si hlavně Vy musíte uvědomit, co chcete a co ne. Protože máte dvě malé děti, musíte samozřejmě brát ohled i na jejich zájmy. Pokud máte dojem, že současný způsob soužití s manželem je pro Vás nadále neudržitelný a nadále s ním žít nechcete, je třeba mít jasno alespoň v zásadních otázkách. Tedy pokud chcete i s dětmi odejít, zda máte kam, zda ze svého příjmu, ve Vašem případě z mateřské, uživíte sebe i děti včetně popř. nákladů na bydlení a to i v případě, že Vám manžel nebude ničím příspívat. Samozřejmě je to jeho povinností, nicméně pokud ji nebude plnit dobrovolně, donutí jej k tomu i zpětně soud, ovšem to samozřejmě nějakou dobu trvá, takže pokud to sama nezvládnete, zda je tu někdo, kdo by Vám mohl přechodně pomoci atd atd.. Pak je zde rozd?
?lení majetku po rozvodu a otázky související. Pro získání přesné představy, co vše bude třeba v případě rozvodu z právní stránky řešit, doporučuji konzultaci s advokátem zabývajícím se touto problematikou. Jsem si jista, že pokud budete mít jasné a konkrétní informace o tom, co všechno by Vás čekalo, jaké způsoby řešení připadají ve Vašem případě konkrétně v úvahu a co přesně obnášejí, budete moci lépe posoudit a rozhodnout, co dál a nebudete si připadat tak "v pasti". Hlavu vzhůru, každá situace má řešení!
Mgr.Hana Horáková, advokát
Dobrý den, jsem vdaná dva měsíce, ale hned po svatbě jsem věděla, že to
byla hloupost. S přítelem, tedy teď už s manželem, jsme spolu byli něco
málo přes rok...absolutně jsme si nerozuměli. Badlet v bytě, ve společné
domácnosti nám nešlo, takže jsme to řešili puštěním bytu a nastěhováním se
k našim, kde jsme si rekonstruovali starý domek, který jsem financovala
pouze já. U našich to taky nešlo, ale pořád jsme žili s tím, až jednou
bude domek hotový, začně to být mezi námi v pořádku. Celý vztah jsme ale
bojovali s tím, že nemáme společné zájmy, nemáme společné
názory...nedovedeme si povídat aniž by to neskončilo hádkou...Manžel mi
také častokrát lhal, a to v důležitých věcech...popř. zatajoval věci. Já
ho vždy opustila, ale po velkých přemlouvání, citových vydírání a brečení
jsem mu vždy odpustila, a to pro klid jeho a okolí. Já už sem však od
prvního našeho problému věděla, že t
o asi nedám. Před ním jsem totiž měla čtyřletý vztah, který byl úplně o
něčem jiném...bohužel ztroskotalo to na (dneska už vím) maličkostech, ale
holt jsme byli mladý a blbý, jak se říká. Můj muž přede mnou žádný vážný
vztah neměl a tak se na mě tak upnul, že to, že si nerozumíme, mu vůbec
nevadilo. Myslel si, že to je normální. Já, podle předchozí zkušenosti, a
i ze zkušenosti z domova vím, že to chci a cítím jinak. Jelikož se tedy
rekonstruoval domek, do kterého se bál vložit peníze aniž by v tom nějak
fuguroval, neuváženě jsme se vzali. Svatba byl bohužel můj nejhorší den na
světě. Tady jsem stále dělala to, co sem si myslela, že bude nejlepší pro
ostatní. Jenže krátce po svatbě, kdy mi došlo, že jsem udělala tak strašně
zásadní krok, který sem nechtěla, sem začla být nesnesitelná, až se manžel
odstěhoval k sestře a teď je to opět o citovém vydírání atd. Jelikož tyhle
moje pocity nikdo neznal a nevěděl o nich, jsem teď já za tu špatnou, vina je
samozřejmě na mé straně a nikdo to nedokáže pochopit. Pro někoho, kdo žije
v domácnosti, kde je týraná žena apod, je tohle absolutní maličkost, já
vím, jenže já opravdu nechci dál pokračovat ve společné budoucnosti. Co
ale teď? Jak to mám řešit? Rozvedou nás takhle brzo? Nemáme děti, společný
majetek... Manžel by na rozvod prý přistoupil a nedělal by potíže. Moc
děkuju za radu a hlavně za názor.
Z Vašeho popisu je zřejmé, že Vaše manželství rozhodně není šťastné a dříve nebo později skončí rozvodem. Osobně mám za to, že je zbytečné mrhání času být v takovém "vztahu" a třeba na "něco" čekat.
Pokud se dokážete s manželem na veškerých záležitostech ohledně rozvodu domluvit, jedná se v podstatě o formalitu. K naplnění podmínek tzv. "nesporného" rozvodu tak,jak jej zná ust. § 24a zákona o rodině je ala třeba, aby manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí. K takovému návrhu pak musí být doložena písemná smlouva s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost.
I ve Vašem případě, kdy nebude zřejměé možné aplikovat ust. § 24a zákona o rodině a tzv. "nesporný rozvod" je možné projít rozvodovým řízení bez zbytečných nepříjemností. Někteří soudci rozhodují rozvody již také bez nařízení jednání, pokud s tím účastníci souhlasí. Je třeba podat návrh na rozvod manželství, jednoduchým způsobem v něm popsat příčiny rozvratu manželství a aby se manžel k návrhu připojil. Soud sice by měl v takovém případě zjišťovat příčiny rozvratu manželství v rámci Vašeho výslechu, ale pokud se shodnete a potvrdíte, většina soudců nemá důvod se tím více zabývat. Při tomto tzv. "sporném řízení" nebude ale vypořádán majetek ve společném jmění manželů. Uvádíte nemovitost, do které se investovalo, určitě bych doporučila s manželem uzavřít dohodu o majetkovém
vypořádání (co kdo dal, jak se vypořádáte, čí bude po zániku společného jmění manželů, ke kterému dojde rozvodem).
S pozdravem a přáním pěkného dne JUDr. Jana Drexlerová, advokátka
advokátní kancelář
jak oznámit rozvod: Dobrý den,chtěla bych se zeptat,mám dvě děti 8 a 6let(starší dcera).Jelikož nám to s mužem v manželství neklape,tak jsme se domluvili že se rozvedem.A chtěla bych poradit jak na děti?Jak jim to říct,jestli u toho máme být oba nebo jen já,samozřejmě zůstávají se mnou.Nevím zda jim to říct narovinu nebo to nějak jinak vysvětlit.
Řekněte jim to společně, a ihned je ujistěte, že jde pouze o rozchod mezi vámi dvěma, ale děti že oba milujete stále stejně a nikdy je neopustíte. A také jim vysvětlete, že oni v žádném případě za váš rozchod nemohou (některé děti si to kladou za vinu), stručně a pravdivě (přiměřeně jejich věku, bez nehezkých detailů) jim vysvětlete, proč se rozcházíte. Předpokládám, že otec se o ně bude zajímat a stýkat se s nimi co nejvíce - pokud ano, také je o tom ujistěte. Nejdůležitější je spolupráce mezi vámi rodiči; když spolu budete udržovat dobrý vztah a komunikovat, své děti nadále "sdílet", uděláte pro ně to nejlepší, co můžete.
Muj muž/žena je alkoholik, snažila/žil jsem se pomoci ale už dál nemůžu co mám dělat ? Mám se rozvést ? co bude s ním/ní ?
Na takový dotaz známe jen jednu odpověď. Rozveďte se a to pokud možno hned, když to nepůjde po dobrém, vemte to po zlém.
Život s člověkem závislém na alkoholu se pomalu, ale jistě stává peklem na zemi. Problém alkoholismu je poměrně často bagatelizován, ale pouze lidmi co nemají životní zkušenost s člověkem závislém na alkoholu. Moje setkání s alkoholismem nebylo na domácí půdě, ale v podobě mého dlouholetého kamaráda, sportovce, reprezentanta ČR s mnoha tituly z mezinárodních závodů včetně i titulu mistra světa. Snažil jsem se ho zachránit od nevyhnutelné cesty ke dnu. Vyzkoušel jsem snad vše na co si lidsky mozek může vymyslet. Od odborné pomoci, léčeben, a když ho vyhodili z práce a bytu ( manželka se s ním rozvedla ) tak jsem mu poskytl vedlejší kancelář. Začalo tak mé krátké ale intenzivní nahlédnutí do všedního dne alkoholika.
existuje několik mýtů co se týče alkoholismu
* s alkoholikem se lze domluvit, respektive domluvit mu ....věřte že nelze, alkoholici dokážou nepředstavitelně lhát, lžou tak přesvědčivě že snad i sami alespoň trochu věří tomu co právě říkají, nevěřte ani slovo, ušetříte si zklamání
* alkohol nepatří mezi tvz. tvrdé drogy, léčba je snadná , jen chtít.... kardinální omyl, alkohol je droga plně srovnatelná s těmi nejtvrdšími jako je například heroin, léčba v podstatě neexistuje stejně jako neexistuje vyléčený alkoholik, pouze momentálně nepijící alkoholik, je možná ale vzácná varianta
* stačí když ho dostanu do léčebny a bude to v pořádku...další omyl, většina léčeben má průměrnou úspěšnost léčby kolem 2% ano není to překlep, ne 20 nebo 30 % ale pouze 2 %, znám jen jednu která je na tom lépe, ale vybírá si pacienty a režim léčebny je velice tvrdý
Zdá se to tvrdé ? Ano, alkohol je ale tvrdá droga a tak je třeba tvrdé zacházení. Znám jen jedno, co zabralo v několika mě známých případech, pád až na samotné dno. Na úplné dno, kde si postižený teprve uvědomil co vše ztratil, a musí skutečně ztratit vše, jak jsou skryté rezervy, umí je najít, pak teprve je možná občas cesta zpět.
Máte dojem že lámu hůl tam kde ještě není zlomená? To jsem si kdysi také myslel.... potom následovalo vystřízlivění .... pane doktore jakou má šanci že se z toho dostane ?..... vůbec žádnou...( rozhovor s doktorem na protialkoholni lečebně ) .. jdu navštívit kamaráda, je to takovej lehčí případ ? alkoholik ? ano..... je to tamhle ta další budova... lehčí případ ? takové neexistují ( cestou v parku v protialkoholni lečebně ),
Když už smrděl tak, že se to nedalo vydržet a stal se v podstatě houbou nacucanou vodkou ( v té době pil tak 1 až 1,5 l vodky denně )
měl za sebou už tři pobyty v protialkoholnich léčebnách, přestala za ním chodit i jeho dívka, ta také vydržela hodně, tak jsem ho vyhodil.... když jsem potom po něm uklízel dílnu a sklad ve sklepě, kde přes zákaz spal, plesnivé, výkaly potřísněné věci, prostě byl to zážitek...
Udělal jsem pro tebe co se dalo, protože jsi muj kamarád, víc nemůžu, sorry. Teprve pád na úplné dno ho probral a teď když ho potkám tak je většinou střízlivý, možná je na cestě zpět, ale uvidíme.
Takové malé poučení alespoň pro mě bylo v tom, že alkohol a jiné závislosti mají obrovskou sílu, šance k návratu od určitého bodu je mizivá. Jednání s člověkem závislým na alkoholu či jiných těžkých drogách je prakticky vyloučeno, slíbí cokoliv a je mu úplně jedno že to za 5 vteřin poruší, úplně jedno protože na tom vůbec nezáleží, co je skutečně důležité je jednoduché, plná sklenička či jiný fet. Ať ho máte či máš sebevíc rád, nic to neznamená. Každý by měl dost šanci, ale jen jednu a potom...zbohem a šáteček..... když ho budete mít skutečně ráda, nebo rád neztraťte ho v tom letu na dno z očí, pokusy jej zachránit jsou jen prodloužením doby pádu, na výsledku nic nemění. A když se náhodou při nárazu na dno probere, buďte mu pomocí na jeho tvrdé cestě vzhůru.
odbornou pomoc najdete zde
red.
Mám se rozvést ? Je vůbec rozvod normální a všední záležitost jak Vy píšete ?
Dobrý den,
Rozvodem projde přibližně polovina manželských párů. Pokud považujeme svatbu jako normální společenský jev, měli bychom považovat rozvod za něco velice podobného. Z hlediska statistiky je rozvod zcela normální společenská událost. Nebudeme říkat, že radostná, protože minimálně pro jednoho z partnerů radostná není. Velký vliv na pohlížení na záležitost manželství a také rozvodu má samozřejmě místo kde se událost děje a samozřejmě také náboženství. Pokud Vás problematika společenského nahlížení na rozvod zajímá více, doporučujeme se podívat na kapitolu rozvod a společnost.
s pozdravem
redakce
Dobrý den,
chci se rozvést se svoji ženou, nemáme děti, z "majetku" nic nechci. Ona to ale nechce podepsat...
Jsme s spolu rok jako manželé, dlouho jsme s spolu chodili.
Dá se to nějak řešit?
Děkuji.
Dobrý den pane,
Pokud Vaše žena nechce podepsat, jak uvádíte, souhlas s návrhem na rozvod a dohodu o majetku, bohužel pro Vás nepřipadá v úvahu varianta tzv. nesporného rozvodu, který je vždy nejjednodušším řešením celé rozvodové situace. Nicméně i v tomto případě je situace řešitelná a to za použití varianty tzv. sporného rozvodu. S ohledem na to, že nemáte děti, představuje pro Vás tato varianta sepsání a podání návrhu na rozvod k příslušnému soudu. V návrhu musíte uvést důvody rozvratu manželství.
Soud pak nařídí jednání, u kterého Vás oba vyslechne zejména k důvodům, které podle Vás k rozvodu vedou a pokud zjistí hluboké a trvalé rozvrácení manželství - manželství rozvede.
Po právní moci rozvodu mají pak oba bývalí manželé 3 roky na to, aby se spolu buď dohodli o rozdělení společného majetku, nebo některý z nich podal žalobu na vypořádání tohoto majetku soudem. Nedojde-li v této době ani k jedné z těchto věcí, ze zákona se movité věci stávají vlastnictvím toho, kdo je nadále výlučně užívá. U ostatních movitých věcí a nemovitostí dochází ze zákona ke vzniku podílového spoluvlastnictví s rovností podílů, tudíž pokud je vlastnicví nemovitost, doporučovala bych vypořádání vlastnitctví k této nemovitosti a to buď dohodou nebo soudně.
Mgr. Hana Horáková
jak oznámit rozvod: Dobrý den, potřebuji poradit s následujícím problémem. Ze závažných důvodů chci od manžela s dětma odejít. Mám zajištěný pronájem, ale pořád nevím, jak to celé zorganizovat, aby to bylo pro děti co nejméně bolestné. Zatím nic nevědí, musím jim to říct a s nima odejít. Nepřipadá mi dobré, abychom se balili a odcházeli za přítomnosti manžela, protože se obávám pláče, velkého stresu a srdceryvného loučení. Na druhou stranu odejít, když nebude doma....bojím se, že děti pak budou mít pocit nějaké zrady vůči němu a že nebudou vědět, jak ho kontaktovat, co mu říct atd. Jestli jim to nejdříve ukázat a pak odejít následující den nebo dni, prostě jak to co nejlépe zorganizovat, snad mi rozumíte. Dětem je 12 a 14. Manžel to asi tuší, ale možná nevěří tomu, že to udělám. I jsem se ho ptala, zda jim to nechce říct společně, ale odmítá jakoukoliv spolupráci. Proto odcházím i z domu, on prostě odmítá odejít. Děkuji za váš názor.
Je docela důležité, z jakých závažných důvodů chcete od manžela odejít. Nadá se odpovědět na takto obecně formulovaný dotaz (např. záleží na tom, jestli ty důvody zasahují i děti, nebo jen Vás). Ani jste nespecifikovala pohlaví dětí, což má také svůj vliv na vhodnost způsobu, jak se zachovat. Nejlepším řešením je v každém případě navázat komunikaci s manželem (tzn. upřímně, v klidu a bez napadání manželovi popsat své pocity a požádat ho, aby ne kvůli Vám, ale kvůli dětem s Vámi spolupracoval - to ovšem předpokládá, že Vy budete také naslouchat jeho pohledu na věc, a např. budete ochotná s ním zajít do manželské poradny, pokud by chtěl třeba váš vztah zachránit (samozřejmě nevím, proč odcházíte; pokud by např. byl vrahem, situace by přirozeně byla jiná).
