Dobrý den,
 
k Vašemu dotazu - s ohledem na Vámi uváděnou listinu podepsanou u notáře je částka darovaná Vám Vašimi rodiči pouze Vaším vlastnictvím a nepatří do  společného jmění manželů.
 
S pozdravem
 
Mgr. Hana Horáková, advokát

Pokud 15  let po rozvodu nemáte vypořádáno společné jmění manželů, pořádat jej nyní již nelze, neboť zákonná lhůta na vypořádání tohoto  majetku jsou 3 roky. Pokud k vypořádání v této lhůtě nedojde, což je Váš případ, stávají se u nemovitostí ze zákona bývalí manželé podílovými spoluvlastníky s rovnými podíly a to uplynutým 3leté lhůty od právní moci rozvodu. Tudíž v současné době máte s bývalou ženou nemovitost v podílovém spoluvlastnictví. Neznám konkrétní podrobnosti,   např. zda se jednalo o náklady na údržbu či opravy nebo jiné náklady, ale obecně se dá říci, že pokud jste po rozvodu do nemovitosti investoval pouze Vy, máte  nárok na polovinu vynaložených nákladů. Bohužel z Vaší otázky "jaký majetek se posuzuje, za dobu manželství, nebo i po rozvodu?" není patrno na jakou situaci či dobu se ptáte. Pokud máte odhad starý 9 let, pak stanovená cena odpovídá ceně nemovitosti v té době, nicméně v této době byla nemovitost již v podílovém spoluvlastnictví Vás a Vaší bývalé ženy. Vzhledem k tomu, že je třeba znát konkrétní skutečnosti, doporučuji poradu s advokátem.
 
 
S pozdravem
 
Mgr. Hana Horáková

Dobrý den,

dohoda se bude nazývat Dohoda o vypořádání společného jmění manželů  pro dobu po rozvodu.

V ní popíšete, jaký se ve Vašem společném jmění manželů nachází majetek - movitý i nemovitý.

Dále uvedete, že veškerý tento popsaný majetek připadne Vašemu manželovi, který Vám na vypořádání

vyplatí částku ve výši 50.000,- Kč a lhůtu ve které to má učinit. Pro případ, že by tato částka nebyla včas zaplacena,

může být v dohodě stanovena smluvní pokuta.

V dohodě uvedete, že bytovou situaci máte oba vyřešenou a jakým způsobem.

Takováto dohoda se předloží soudu v rozvodovém řízení, a to s ověřenými podpisy a soud pak vést řízení jako rozvod nesporný,

kdy nebude zkoumat důvody rozpadu manželství.

Dohoda pak nabyde účinnosti dnem právní moci rozsudku, jímž bude manželství rozvedeno.

Pokud spoluvlastníte i nemovitosti, bude třeba dohodu ve 4 vyhotoveních také předložit příslušnému katastrálnímu úřadu, opět

jedenkrát s ověřenými podpisy a s fotokopií rozvodového rozsudku s vyznačenou právní mocí.

Mgr. Tamara Karásková

Skutečnosti, které uvádíte, budou mít vliv nikoli přímo na rozvod manželství, ale na vypořádání společného jmění manželů. Prostředky, které jste do manželství přinesl, nespadají do společného jmění manželů stejně jako automobil , který jste dostal darem od strýce. Tudíž tyto peníze popř. věci,které za ně byly zakoupeny jsou Vaším vlastnictvím. Ohledně  bytu - pokud jste peníze, za které byl koupen byt,  vydělal  za doby manželství, spadá byt do společného jmění manželů a bude třeba jej vypořádat. Polovina hodnoty bytu ke dni právní moci rozvodu manželství patří Vám a polovina Vaší manželce.  Je pak na Vaší dohodě,  kdo z Vás si byt ponechá a komu bude vyplacena polovina jeho hodnoty, popř. zda se byt prodá a každý z Vás dostane polovinu kupní ceny. Předpokládám, že za trvání manželství jste si pořídili ještě  další  věci jako např. vybavení bytu, auto
 a podobně, bude třeba vypořádat i tyto věci, tudíž pokud  to půjde,  je možné vypořádat hodnotu poloviny bytu  také věcmi bez větších finanční doplatků.  Společné jmění manželů je taktéž možno vypořádat dohodou, jejíž podmínky jsou  pouze na Vás a Vaší manželce. Doporučovala bych   osobní  konzultaci s advokátem s  uvedením  konkrétních skutečností, tak byste měl jasnou představu o všech případným možnostech řešení Vaší situace a podmínek  jednotlivých možných řešení.

Mgr. Hana Horáková, advokát

Při vypořádání společného jmění manželů se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Společné jmění manželů tvoří také závazky. Obecně všechny závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, patří do společného jmění manželů a jsou předmětem vypořádání dle obdobných pravidel jako majetek. 
Ohledně majetku získaného z dědictví navíc platí, že tento netvoří společné jmění manželů, ale je výlučným majetkem toho z manželů, který tento majetek získal. Pokud za uvedené finance byla koupena určitá věc, tato je výlučným majetkem jen Vašeho přítele. Rozhodně tedy Váš přítel má nárok na majetek v rámci vypořádání společného jmění manželů. Doporučuji jednat o uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů. Pokud dohoda není možná, nezbývá než podat k soudu žalobu na vypořádání společného jmění manželů.

Pokud s návrhem manžela na tento způsob vypořádání bytu a dluhů souhlasíte,nevidím v tom problém.Pokud  Vaše manželství trvalo alespoň rok a 6 měsíců nevedete společnou domácnost a manžel se k žádosti o rozvod připojí a  konečně jste schopni se dohodnout i v otázce dalších poměrů Vašich dětí, tedy že v péči je budete mít Vy a dohodnete se  na výši výživného, můžete podat návrh na tzv. nesporný rozvod. To znamená nejprve sepsat dohodu o tom, kdo bude  mít děti v péči a jaká bude výše výživného. Tato dohoda podléhá schválení soudu.  Poté, nebo i současně je možno podat návrh na rozvod manželství, ke kterém je třeba připojit soudem schválenou dohodu o dětech a dohodu o vypořádání společného jmení manželů.
 
Pokud některý předpoklad ze shora uvedených nebude splněn, je   nutno jít cestou tzv. sporného rozvodu, což představuje nejprve podat návrh soudu na úpravu poměrů dětí,  ( i zde lze uzavřít dohodu) a poté (lze i současně) podat návrh na rozvod manželství, kde je třeba uvést důvody rozvodu. Pak po právní moci rozvodu  máte 3  letou lhůtu na uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů.Pokud nebudete schopni se v této lhůtě dohodnout, doporučuji před koncem této  lhůty podat žalobu na vypořádání  společného jmění manželů k soudu. Pokud by totiž tato lhůta  proběhla marně,  nelze již společné jmění manželů vypořádat ani soudně ani dohodou  a ze zákona dochází k tomu, že u nemovitostí se stáváte s  manželem podílovými spoluvlastníky stejně tak jako u movitých věcí, které nikdo z vás po rozvodu neužívá výlučně.  Vlastníkem těchto věcí je pak ten, kdo je výlučně užívá.

Výživné je považované za přednostní závazek k zajištění výživy dětí. Soud tedy nebude brát zřetel na splácení ostatních závazků.
Přiměřenost výše požadovaného výživného je nutné porovnat se skutečnými čistými příjmy otce dětí, rovněž tak s Vašimi příjmy a věkem dětí a jejich potřebami s ohledem na věk, zdraví, zájmové kroužky apod.
Po přiznání výživného soudem můžete také v případě, že otec na děti nebude hradit, požádat o výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a tyto srážky budou prováděny zaměstnavatelem přednostně.
Pokud má otec dětí pravidelný příjem ze zaměstnání, tak se o výživné nemusíte příliš obávat.