alkoholismus

" obavám se, že lidem co propadli  alkoholovým či závislostem na jiných návykových látkách, nemá již co naše civilizace  nabídnout "

......slova jednoho, mě už bohužel neznámého odborníka na  závislosti  všeho druhu,   a soukromě dodávám že  má asi naprostou pravdu...
jen pár slov úvodem...
......text  uvedený se Vám může zdát  až neuvěřitelně tvrdý, necitelný a  přímo asociální. Nejsem  abstinent a  rád se také občas napiju. Mám rád jak se říká tvrdej alkohol, destiláty. Rum do kávy, když mám náladu tak skleničku whisky  večer  u televize či venku u grilu. Rum je, podle  mě  součástí  české kuchyně a  například vánoce si bez něho těžko dokážu představit, cukroví, grog atd.. Prostě alkohol je součástí naší civilizace. Na druhou stranu znám i  jeho  odvrácenou tvář. Vím velice dobře  co je to soužití s alkoholikem. Když  už všichni odpadli únavou mu pomoci, nastoupil jsem já, ještě čerstvý a plný ideálů.
Najdete zde adresy kde Vám mohou pomoci,  jak alkoholikovi, tak hlavně jeho blízkým.  Hlavně jeho blízkým,  protože  hodně velkému množství alkoholiků již pomoci není.  O to více  si ti co se dokázali alkoholu vzepřít a nepijí  i když  myšlenka na sklenku je pronásleduje  každou  minutu, hodinu a den, zaslouží naši pomoc a  podporu a ti co se snaží pomoci, úctu.   Těch co to dokážou jsou pouhá procenta. Všeho z mírou, někdy teprve pád na úplné dno  dokázal některé  zvednout ze závislosti. Prodloužení tohoto pádu je proto někdy kontraproduktivní a ničí i Vás. je těžké odejít a najít síly pro něco čemu se říká odpoutání.
Dejte šanci a když ji není využito odejděte.  Udělejte to včas nebo také můžete zjistit že nemáte kam a s čím odejít.
Slovo alkohol pochází z arabského al-kahal, což znamená jemnou substanci. Je jakýmsi předpisem na relaxaci, kterému rozumí všechny kultury světa. Je to droga s rozpornými účinky. V jedné minutě v nás vyvolává pocity lásky, která se snadno může změnit v agresivitu a zuřivost. Odstraňuje zábrany a tak  známe i jeho temné stránky. Alkohol patří a je  součástí jak evropské tak i severoamerické  civilizace. Každá  lidská společnost  má svoji drogu, my alkohol,  indiáni koku a asie  opiáty a  marihuanu.  Každá společnost se se svými jedy naučily žít   a zacházet, vždy se ale najdou jedinci kteří  soužití  z drogou nezvládnou.
Na alkohol  vzniká  po delší systematické konzumaci  silná závislost. V tomto ohledu  vůbec nezaostává  za  ostatními  návykovými látkami  včetně tzv. tvrdých  drog  jako  je  například Heroin.  Rozdíl je v podstatě jen v jednom a to ve zkušenosti.  Drtivá většina lidské populace, s výjimkou  muslimské části světa  a severských národů    má   zkušenost  z alkoholem  a to jak společenskou  tak i v genetické výbavě. Víme co dělá, víme  jak s ním většinou zacházet a naše těla ho dokážou  zpracovat.  Víme že sklenice piva  k obědu či lahev něčeho „ostřejšího“  při vhodné příležitosti   není na závadu a že také nikoho  zpravidla nezabije. Také ale víme, že lahev vodky každý den  není už  věc obvyklá, ale že se jedná  o závislost na alkoholu, alkoholismus.
Většina populace, pokud nemá  osobní zkušenost z alkoholikem  nepovažuje alkoholismus za  něco tak moc nepříjemného ani  nebezpečného. Postižený se vyléčí v léčebně a  bude vše zas OK.   Bohužel realita  je  zcela odlišná  a  naším úmyslem je Vás seznámit co Vás pravděpodobně čeká  když žijete vedle alkoholika a s čím je třeba tak trošku počítat.
To co je níže napsáno vychází ze zcela  mých osobních zkušeností  s alkoholikem. Trochu v rodině  v rodině,  alkoholu propadl  jeden můj dlouholetý kamarád.
Můj zcela osobní názor  na alkoholiky  po této zkušenosti  je takový.
•    Neřešit,nezkoumat,nestarat se,neléčit,nepomáhat.
•    Vykopnou  do léčebny, na ulici  kamkoliv,  když to nejde  tak zachránit co se dá a okamžitě odejít.
•    Přerušit jakoukoliv pomoc, odmítnout jakoukoli pomoc, nechat svému osudu.
•    Vše co uděláte  jiného  je zcela zbytečné
Může to znít velice tvrdě a necitelně, ale  je to občas to jediné co pomůže, když nepomůže je to stejně už jedno.
Je zde ale nutné  si uvědomit  co je to alkoholizmus a co není.  Jsou jedinci co k alkoholu utíkají  například z důvodu depresí  a podobně. Když je odstraněna prvotní příčina  problému  odezní i  přilnavost  k lahvi.  U alkoholika  se jedná o fyzickou závislost na alkoholu a sklenka  chlastu je mu vším, vše ostatní je bezvýznamné.  Tj.  včetně Vás, dětí, majetku…
Úspěšnost léčby alkoholiků je velice nízká,  většina léčeben  nepřekročí v  úspěšnosti  5 %.  Ano, čtete dobře.  Výběrové léčebny  s velice tuhým režimem, kde si své klienty vybírají a  neztrácejí čas a energii  na ztracených případech,  jsou na tom lépe, až 40 %.
Jednání s alkoholikem je  velice těžké a v praxi v podstatě neexistuje.  Buď je alkoholik relativně střízliv, respektive  má doplněnu hladinu alkoholu v krvi na standardní úroveň  a je schopen komunikace.  V tom případě uznává svoji závislost a  slíbí  úplně vše co budete chtít, tj přestat pít, léčení atd…
Ve stavu kdy je skutečně opilý  nemá komunikace žádný smysl
A konečně střízlivý klepající  se člověk s koláči potu  v podpaží a na zádech má úplně jiné starosti než  se s Vámi  bavit. Jedinou  jeho starostí je  najít cokoliv co obsahuje alkohol. Vše ostatní nemá pro něho smysl.
Alkoholici jsou  neskuteční lháři, lžou  trvale a  takovým způsobem o kterým se Vám ani nezdá. Slíbí cokoliv a to doslova jen aby se zas dostali jak se říká ke špuntu. S alkoholikem  v podstatě neexistuje  žádná ústní dohoda. Nikdy a  žádnému alkoholiku nevěřte, je to jen ztráta času a Vaší důvěry.
Léčení alkoholismu, přes jeho v podstatě mizivou úspěšnost  není, mimo  zvláštní případy, možno nařídit soudní cestou. Respektive pokud bude Vašemu  domácímu alkoholikovi  vyhovovat stav Vaší domácí péče tj. má se kde vyspat, opít či získat  finance či přímo alkohol, bude toho dále prostě využívat. Je úplně jedno co Vám řekne, slíbí  atd.. nikdy neměl v úmyslu to dodržet a také to nedodrží. I kdyby   si to v ten okamžik skutečně myslel,  je to bezpředmětné, protože alkohol je silnější.
Jakákoliv péče je  v podstatě jen prodlužováním  tohoto stavu.    Zcela chápeme a rozumíme,  že rozhodnutí  někoho opustit ve stavu   kdy se zdá že potřebuje  Vaši pomoc není rozhodně jednoduché. Větu: „ když ho nechám být skončí u popelnic..“  jsem slyšel už mnohokrát a to i ze svých úst. Kde je ta hranice kam až s péčí zajít ? A kdy už můžete  i pro svůj klid považovat situaci za neudržitelnou a podniknout kroky  ke své záchraně ?
Myslíme si,  že  ta poslední únosná hranice je  první  napití po prvním návratu z léčebny.
V případě, že Váš životní partner/ka  je alkoholik a  už Vás to s ní/s ním „nebaví“  ( zcela  rozumíme a chápeme to,  že tyto situace  jsou vysloveně nepříjemné a  v celé řadě  případů jsou spojené z domácím  násilím ) si myslíme, že by jste měla/měl postupovat takto.
•    Pokud dobrovolně nenastoupí léčbu  okamžitě odejít ( do pronájmu, do svého, k mamince, příbuzným , azylový dům atd…)
•    Po  prvním napití alkoholu po návratu z léčebny  odejděte  viz bod 1.

 

Kontakty na léčebny najdete zde

Redakce rozveduse.cz