Společné jmění manželů (SJM) vzniká uzavřením manželství. V dřívější právní terminologii se pro tento právní institut používal termín bezpodílové spoluvlastnictví manželů.

[editovat] Rozsah SJM

Patří do něj majetek, který získá jeden nebo oba po dobu trvání manželství, i dluhy, které ve stejné době vznikly jednomu nebo oběma. Naopak do něj nepatří:^[1]

• věci, které jeden z manželů vlastnil už před svatbou, nebo věci, které za ně nabyl,
• věci sloužící k osobní potřebě,
• dědictví ,
• dary,
• restituce a
• dluhy, které za trvání manželství způsobil jeden z manželů nad míru přiměřenou majetkovým poměrům obou.

V případě pochybností se má za to, že o majetek či dluhy patřící do společného jmění manželů jde.^[2]

Manželé mohou své společné jmění rozšířit, zúžit nebo odložit jeho vznik až ke dni zániku manželství. Také snoubenci mohou ještě před svatbou své budoucí poměry v manželství upravit obdobně. Úprava rozsahu musí být vždy provedena ve formě notářského zápisu. O zúžení rozsahu až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti může navíc na návrh jednoho z manželů rozhodnout soud (např. tehdy, když je jeden z manželů alkoholik, nebo pokud začal podnikat anebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti).^[3]

[editovat] Správa SJM

Majetek užívají a udržují oba manželé společně. Běžné záležitosti (nákupy, oprava) může vykonávat každý sám. Nejde-li o běžné záležitosti, např. využití majetku k podnikání, je potřeba souhlasu obou manželů. Ze závazků patřících do společného jmění a právních úkonů týkajících se společného jmění jsou oba oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Ale stejně jako rozsah, tak i správu společného jmění si mohou oba manželé upravit notářským zápisem jiným způsobem.^[4]

[editovat] Zánik SJM

Společné jmění manželů zaniká:

• zánikem manželství - rozvod, smrt nebo prohlášení za mrtvého,^[5]
• prohlášením konkurzu na jednoho z manželů,^[6]
• uložením trestu propadnutí majetku jednomu z manželů.^[7]

V případě zániku společného jmění manželů se musí provést jeho písemné vypořádání, při kterém se vychází z toho, že podíly obou manželů na zaniklém společného jmění jsou stejné. Pokud nedojde k dohodě, rozhodne o vypořádání na návrh jednoho z manželů soud. Pokud by ani k tomuto vypořádání nedošlo, nastupuje po 3 letech od zániku společného jmění právní fikce, že k vypořádání došlo. V takovém případě platí, že movité věci si bývalí manželé rozdělili podle toho, u kterého z nich se nacházejí, u ostatních movitých věcí, dluhů a u nemovitostí vzniká podílové spoluvlastnictví, přičemž jejich podíly jsou stejné.^[8]

[editovat] Reference

1. ↑ § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“)
2. ↑ § 144 ObčZ
3. ↑ § 143a a 148 ObčZ
4. ↑ § 145–147 ObčZ
5. ↑ § 22 odst. 1 a § 24 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině
6. ↑ § 268 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon
7. ↑ § 66 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
8. ↑ § 149 a 150 ObčZ